|
|
Galerie bratří Čapků a její výstavní činnost v druhé polovině 60. let 20. století
Micková, Natálie ; Bendová, Eva (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá zdokumentováním a představením výstavní koncepce pražské Galerie bratří Čapků v druhé polovině 60. let 20. století a současně vymezením prostoru, který mezi ostatními pražskými galeriemi v období mezi lety 1965 až 1970 zaujímala. Věnuje se zakladatelským osobnostem a připomíná důležité politické, právní a kulturní události, které zásadně ovlivnily umělecký a výstavní chod galerie. Důležitou pomůckou pro pochopení výstavního programu galerie a interpretaci jednotlivých výstav se staly výstavní katalogy jednotlivých umělců a tvůrčích skupin s úvodními texty, pozvánky na vernisáže a recenze v odborném i denním tisku, které dokreslily celkovou náplň galerie.
|
|
|
Sklárna Moser ve 20. století
Lagronová, Isabel ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je sklárna Moser a její období od vrcholu její tvorby, jež dosáhla na počátku 20. století, kdy vztahy s Rakousko-Uherskem přinesly sklárně celosvětový ohlas, který přetrvává do současnosti. Konkrétně se vymezuje na období 20. století, kdy pojednává o technikách, zpracování, kolekcích a největších událostech spojené se sklárnou Moser v tomto období. V první části textu je zmíněn obecný, historický vývoj sklářského průmyslu na českém území, který je nutné zmínit s ohledem na Velkou průmyslovou revoluci, díky které došlo k vzestupu průmyslu, v tomto případě i sklářského a kdy začal nezastavitelný rozvoj technologii ve sklářském odvětví. Další část práce je věnovaná již konkrétně sklárně Moser, kde je popsán její vznik a způsob zpracování sklářských výrobků, na jejímž základě se posléze vyvíjelo celkové zaměření sklárny. Hlavní část textu je věnovaná době 20. století, kdy došlo k mnoha událostem, na jejichž základě se rozvíjely nové postupy při zpracování skla touto sklárnou a kdy byly vytvořené kolekce výrobků, prezentovány na nejprestižnějších výstavách, či vytvořené pro konkrétní objednavatele. Práce si klade za cíl reflektovat způsob tvorby sklárny Moser do historického kontextu doby a poukazuje na změnu techniky zpracování, které se odvíjelo na základě historických událostí...
|
|
|
Významové roviny antického mýtu. Antická mytologická tématika v českém umění třicátých let 20. století
Kocichová, Ivana ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Antická mytologická tématika po staletích, kdy byla jedním z hlavních inspiračních zdrojů evropského výtvarného umění, nepřestala inspirovat ani umělce 20. století. Zvýšený zájem o antický mýtus je možno pozorovat od dvacátých let minulého století, kdy se antická tématika stává zdrojem inspirace i umělcům tvořícím pod vlivem avantgardních uměleckých směrů. Umění dvacátého století přistupuje k antickému mýtu ze zcela nových pozic dosažené umělecké svobody. Uvolnění ikonografických konvencí a akademických pravidel, důraz na psychologii a individualitu jedince přináší specifické podoby recepce a reinterpretace antického mýtu. Antická mytologie v řadě případů doznává alegorických významů v návaznosti na soudobé politické a společenské události, často otevřeně kritického vyznění, ale je i nástrojem čistě osobního vyrovnání se s realitou. Třicátá a raná čtyřicátá léta s jejich atmosférou ovlivněnou válečnými konflikty potom znamenají dobu jisté kulminace antické mytologické tématiky, kterou je možno pozorovat jak v umění evropském, tak i české provenience. Antika se zde stává symbolem návratu ke kořenům evropské kultury a civilizace, symbolem společného humanistického dědictví evropských národů. Shromážděný soubor téměř 180 děl moderního českého výtvarného umění, inspirovaných antickou mytologií, svým...
|
|
|
Vizuální poezie v síti mezinárodní komunikace. Pojmy, kategorie, typologie
Krátká, Eva ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent) ; Pomajzlová, Alena (oponent)
Disertační práce se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Význam pojmu, podložený řadou dobových rozpracování jeho přijímání teoretiky a umělci, je sledován z hlediska inspiračních zdrojů a specifik střetu výtvarného umění a literatury tak, aby co nejtěsněji setrval u pozic a strategií vizuálního vnímání. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií, na jejichž základě byly pro druhou polovinu 20. století vytyčeny tří hlavní klasifikační linie, je vizuální poezie zkoumána jako nekoherentní umělecký proud, vyjadřující se celou řadou uměleckých prostředků. Za použití příkladů z domácího prostředí vznikl na základě formálního jazyka děl vizuální poezie návrh typologie poetik českých tvůrců, jemuž je věnována závěrečná část práce. Cílem disertace je poukázat na originální aspekty domácí diskuze o vizuální poezii, a její konfrontaci s tezemi a nahlížením v mezinárodním měřítku.
|
|
|
Pohyb ve výtvarném umění na počátku 20. století
LOKVENCOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá fenoménem pohybu ve výtvarném umění. Teoretická část práce hledá souvislost mezi psychologickým, filosofickým, vědeckým a uměleckým pojetím pohybu. Zároveň sleduje proces vzniku nových uměleckých směrů na počátku 20. století, jejichž inspiračním zdrojem byly (mimo jiné) objevy technologií umožňujících zachytit pohyb. Praktická část je spolu s částí didaktickou věnována propojení kresby a pohybu. Praktická část obsahuje cykly fotografií a kreseb na téma "Živly" poté jsou zde navržena jednoduchá zadání uvolňující výtvarný projev u žáků 6. ročníku ZŠ, která ústí do sestavení jednoduchého optického přístroje. Tento výsledný projekt je též součástí samotné výtvarné práce.
|
host ::
RSS.